Stalo se něco, o čem jsem si myslel, že se nikdy nestane. Chrášťanští hasiči vyjeli k požáru obytného domu. Dokonce k hořícímu domu dorazili jako první. A dorazili tam beze mě… Já byl zrovna na cestě domů z Týna nad Vltavou. Když jsem přijel na náves, hasičské auto už bylo pryč a vrata hasičárny zavřená.…
I přes sílící epidemii koronaviru se na návsi sešlo velké množství lidí, aby společně nasáli atmosféru začínajícího adventu, kterou ještě navíc posílil čerstvě napadaný sníh, teplý čaj a vánoční pečivo.
Dnes se u nás sešli sokolníci. Už po třinácté. Což mě docela překvapilo, já osobně jsem je tu zaznamenal možná pětkrát. Nicméně si pamatuji, jak o nich lidé občas mluvili. O tom, jak jim přišlo neuvěřitelné, když na vlastní oči viděli orla skolil srnu nebo když se dozvěděli, že <-Sokol dokáže vyvinout rychlost přes 380…
Ani tento rok se kvůli nepříznivému vývoji pandemické situace nemohl konat tradiční dětský den v červnu. A tak děti, díky myslivcům a hasičům, dostali alespoň příležitost rozloučit se s létem a prázdninami.
Tradiční pouťový fotbalový zápas, který skončil výsledkem Staří : Mladí – 4:8
Dneska jsem vyjel k mému zatím největšímu zásahu. Vlastně i k největšímu výjezdu většiny zúčasněných Chrášťanských hasičů ve vozidle. K tak velkému výjezdu, že se sám od sebe dostal i do reginálních novin 🙂 Kouře bylo spousty, plameny šlehaly, zdi se hroutily, večeři jsme dostali, … Zkrátka nic nechybelo a nejlepší je, že se vše…